O tom jak u nás byli angličani

Po několika měsících příprav a domlouvání k nám konečně dorazili angličtí roveři ze Sidmouthu, Východní Devon. Během pár dnů v Česku si stihli prohlédnout Prahu a Brno a dojeli i do Hranic. Přivítali jsme je v zahradě, zahráli si pár seznamovacích her a následně se rozdělili. A část se dále zabydlovala v zahradě a jurtě a část šla vařit večeři do klubovny. Po společné večeři v klubovně jsme zapředli do rozhovorů, ve kterých jsme si navzájem představili zákoutí politiky a poté představili i dílnu, ze které byli nadšeni.

Následně jsme se potkali další den, kdy byl na programu puťák a ukázka okolí Hranic. Naši roveři se vydali autobusem na Středolesí a následně pěšky na Potštát, kam mezitím autem dojeli naši noví přátelé z Anglie. Zahráli jsme si pár her a pak se vydali na cestu. Naším cílem byl Boňkov a na zkrácení cesty jsme si povídali a přibližovali naše zvyky a tradice. Cestou jsme nevynechali ani zříceninu hradu Puchart. Po dosažení našeho tábořiště jsme angličanům pomohli postavit plachtičky a překvapili je kreativitou, při stavění našich obydlí. Na večeři, kterou nám připravili angličani, jsme měli stew, které nás zaujalo kombinací brambor a instantních nudlí.

Probudili jsme se do upršeného rána, kdy jsme uvařili ovesnou kaši, v suché chvilce sbalili věci a svezli se zpátky do Hranic. Po obědě jsme vyrazili na krátkou procházku do Teplic na kyselku a lázeňský oplatek. A protože počasí dokáže být nepředvídatelné, zastihla nás i průtrž mračen. Jelikož večer jsme měli v plánu grilovačku, rozhodli jsme se nakoupit na ochutnávku i nějaké české delikatesy včetně olomouckých syrečků, které k mému překvapení zmizely celkem rychle. Kromě klasického grilování jsme měli také možnost ochutnat Victoria Sponge Cake, který mezitím angličtí skauti upekli v klubovně. Dále večer probíhal v duchu rozhovorů, hraní na kytaru a zpívání.

V sobotu měli angličani v plánu se vydat na Dolní Moravu na Sky Bridge. Rozhodli jsme se, že na večeři jim připravíme svíčkovou na smetaně s domácíma knedlíkama. A pak následoval celkem překladatelský oříšek aneb jak přeložit svíčkovou? No, nakonec jsme si poradili. Po večeři jsme se vydali na zmrzlinu a zakotvili jsme v zámecké zahradě.

V neděli dopoledne jsme se už přišli jen rozloučit, předat šátky a další upomínkové předměty a popřát šťastnou cestu. Celá tato akce byla pro nás jedinečný zážitek, ze kterého budeme ještě dlouho čerpat. A děkujeme skautům ze Sidmouthu za návštěvu. Tak snad se uvidíme za rok nebo za dva v Anglii.